Dimenze: 3000 pohádek
Autor: Petr Matějček
Pohádku čte: Václav Lupač
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 9. července 2025
POSLECHNI SI POHÁDKU: 👇
O ptáčkovi, který chtěl pozdravit Slunce
(😀🚀*** 🐦🌞 🐦***🚀😀)
Malý, hezky zbarvený a roztomilý ptáček, ještě ptačí klučina, sedával každý večer na vysokém stromě v zahradě. Z toho stromu měl blízko k oknu v patře malebného domku. Za tím oknem byl dětský pokojík. Trpělivě čekal a čekal a vždy se zaradoval, když se děti rozhodli pustit si tuto písničku. Pouštěli si ji hezky nahlas, protože se jim líbila a ptáček ji se zaujetím poslouchal a snil: 👇
Text písničky se mu moc líbil. "To by bylo skvělé doletět až ke sluníčku a pozdravit ho. Mám přeci brášku a sestřičku, také ptáčky, a mohu od nich Sluníčko pozdravovat. To je můj cíl. Zkusím to," zařekl se ptáček a začal o svém rozhodnutí vykládat po celé ptačí říši.
Všichni ptáci si však křídlama klepali na hlavu: "On se zbláznil, ten malý ptáček! Chce doletěl až ke Slunci! Pche! Taková pošetilost, taková bláhovost!"
Všichni, včetně ptačích rodičů, ptáčkovi, který se jmenoval Bertík, jeho pošetilý nápad vymlouvali.
"Ke Sluníčku nedoletíš. To nejde. Je to moc daleko. Ty jsi ptáček, co patří pod oblohu. Nad oblohu se již nedostaneš. Buď jako ostatní a neblázni a nefantazíruj!" nabádal ho ptačí táta, ale našemu Bertíkovi to nedalo. Neustále létal na vysoký strom v zahradě a pozoroval okno dětí a měl velikáááánskou radost, když se z něj ozvala ta hezká písnička.
(😀*** 🐦🌞 🐦***😀)
A tak šel čas a ptáček pomalu rostl. Brzy z něj byl pták-dospělák, ale svého snu se nevzdal.
"Já to dokážu. Doletím ke Slunci, pozdravím ho a vrátím se zase zpátky na zem," umínil si a čas od času zkoušel vyletět co nejvýše. Podařilo se mu dostat se až do mraků, ale tam se mu zatočila hlava a začal padat k zemi. Jen tak tak se probral, ještě před tím než dopadl, a rychlými máchnutími křídly dokázal zachránit svůj holý život.
Kamarádi ptáci, kteří to pozorovali se mu smáli: "Vidíš, ty bláhovče? Ke Slunci nedoletíš! To nejde! Jestli to budeš ještě zkoušet - akorát si natlučeš!"
Bertík, ale na jejich pochybovačné cvrdlikání nedal a čas od času zkoušel proletět mraky. Vždycky to, ale dopadlo stejně. Zatočila se mu hlava a začal padat dolů.
(😀*** 🐦🌞 🐦***😀)
Jednoho dne se však na něj usmálo štěstí. Opět seděl na stromě, u malebného domku, a poslouchal, co zazní z dětského pokojíku. V televizi zrovna běžely zprávy a Bertík zaslechl:
"Dnes je velký den raketové kosmonautiky. Za hodinu, v devět večer, ke Slunci zamíří raketa se dvěmy atronauty a obletí ho. Je to významná událost, na kterou se višchni můžeme těšit!"
Bertík zajásal, protože mu v jeho ptačí hlavě probleskl odvážný plán. Věděl, že raketodrom, ze kterého měla raketa ke Slunci startovat, nebyl odsud daleko. Okamžitě zamáchal křídly a brzy na to doletěl k raketodromu. Uviděl velikánskou raketu, která trpělivě čekala, připoutána mnoha kabely, na raketovém odpališti, až bude devět hodin. Na devátou byl přece stanoven START.
Raketu mezitím nakládali. Bertík to pozoroval se zatajeným dechem a číhal na příhodný moment. Příletěl, pokradmu, opatrně a nenápadně, až k samému vchodu do rakety, a když se nikdo nedíval, potají proletěl dovnitř a ani nedutal.
Brzy na to byla nakládka materiálu skončena, astronauti nastoupili, raketa zaburácela a z reproduktorů se všude ozýval silný hlas velitele letu, který začal odpočítávat:
Deset, děvět, osm, sedm, šest, pět, čytři, tři, dva – JEDNA -START!
Potom motory rakety zaburácely ještě více a raketa se s mohutným řevem vznesla k obloze. Bertík se nevylekal. Schoval se do malé skrýšky za skafandry astronautů, a hrdinsky tam čekal, co se stane. Raketa vyletěla do vesmíru a zamířila ke Slunci. Když ho oblétala, Bertík se natlačil k okénku a radostně mával na Sluníčko: "Hej, sluníčko! Jsem tady! Zdravím tě od bratříčka! DOKÁZAL JSEM TO! DOKÁZAL!"
A bylo tomu opravdu tak, děti. Bertík to dokázal. Raketa s ním na palubě obletěla Slunce, čímž splnila svou misi a vrátila se zase na Zem. Když otevřeli průlezy, Bertík nepozorovaně vylétl a nadšeně máchal křídly, aby co nejrychleji sdělil tu skvělou zprávu, o tom, že dokázal to, co si předsevzal, svým rodičům a všem kamarádům. Všichni ho nadšeně vítali a oslavovali a z Bertíka se stal opravdový hrdina, protože se stal prvním ptáčkem na světě, který pozdravil Sluníčko.
A co z toho plyne děti? Možná má někdo sen, který se zdá neuskutečnitelný. Všichni mu říkají, že to nejde. Ano. Možná je to tak, ale ti všichni nemají dostatek odhodlání jít si za svým snem. A když si jdete za svým snem, možná se před vámi otevřou cesty, o kterých se vám ani nesnilo. Stejně tak jako v případě, našeho malého ptáčka Bertíka, který cestoval raketou ke Sluníčku!
(🚀*** 🐦KONEC 🐦***🚀)
📖 💖 Máme rádi pohádky a čtení! 👍 💖📕 📗📘📘📙📖💖
📚📖 😀👍
Potřebujeme, ale pomoct, aby nám to šlo lépe a rychleji.
Pokud tak učiníš - VELKÉ DÍKY tobě, že pomáháš našemu pohádkovému světu!
Ať je ti v něm dobře! Tvoříš ho TAK PRO SEBE I PRO OSTATNÍ DĚTI.
Tvoříš tím lepší svět! Stáváš se tak malým hrdinou a učíš se jak pomáhat, jak DOBREM V DOBRÉ OBRACET.
Děkujeme TI moc! 👍
Snaž se být v něčem lepší každým dnem! A číst si je skvělý nápad!👍😀
Tenhle malý myšáček miluje knihy a moc rád si čte.💖 📚 📖 Čti si také jako on! 👍
Můžeš se hezky pobavit a hodně dozvědět. Dělá tě to tak chytřejším a lepším.
I v pohádkách je totiž hodně moudrosti... 💖
