Dimenze: 3000 pohádek
Autor: Petr Matějček
Pohádku čte: Martina Bucková
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 05. července 2025
POSLECHNI SI POHÁDKU: 👇
🌲🔥🚒 🚁👨🚒 O Sýkorce, která zachránila les 👨🚒 🚁 🚒 🔥🌲
Jednoho dne se, v lese za městem, stala VELKÁ KATASTROFA!
Jeden pytlák, který tam pytlačil, odhodil cigaretu a od této cigarety chytlo jehličí a od jehličí celý les! To bylo nadělení!
Zvířátka okamžitě utíkala z lesa ven, aby se zachránila. Srny, Jeleni, Kanci, Zajíci, Veverky, Lišky, Sovy, Mravenci, ba i všechen hmyz i malá Sýkorka - všichni se pak shromáždili na louce a koukali se na tu spoušť!
To bylo nadělení. Jejich domov – les, hořel.
"Jéje," bědovala liška. "To už nikdo neuhasí. Právě jsme přišli o náš domov."
"Ajajaj," bědoval medvěd. "To je nadělení, to je nadělení."
"Je to velká tragédie, ale nedá se nic dělat," hořekovala Sova.
Všem nad hlavou poletovala Sýkorka, bojovně mávala křídly, a odhodlaně volala:"Ale ne! Ale ne! Musíme něco udělat. Nemůžeme jen stát a koukat! Pokusím se les uhasit!"
Vlk se tomu zasmál: "Cha, cha! Ty?! Co chceš hasit? Jsi maličká. Tak, co chceš dělat?"
"Poletím do města, tam je požární nádrž, naberu pár kapek vody do zobáčku a vyliji ji na oheň!"
Veverka se tomu zasmála: "Chi,chi,chi – ty jsi blázen! Pár kapek vody na tak velký oheň? Vždyť už hoří skoro čtvrt lesa. Je to zbytečné. Sedni si sem k nám a pozoruj tu zkázu a nedělej nic."
"Nemohu jen sedět a nedělat nic!" pípala vzrušeně Sýkorka.
"Je to nemožné, uhasit tak velký oheň kapkami," přidal svůj názor starý Medvěd. "Tvoje konání je bláhové a pošetilé."
"Ale ne! Musím to alespoň zkusit!" vyhrkla odhodlaně Sýkorka, zatřepala křídly a chvatně se vydala na cestu k městu.
*****
Létala pak vytrvale k požární nádrži, vždy nabrala několik kapek vody do zobáčku, a letěla zpátky k lesu.
Hasiči si toho dobře všimli:
"Podívejte! Ta vyplašená Sýkorka létá do naší nádrže, nabírá kapky a vrací se směrem k lesu."
"To je divné," kroutil hlavou velitel hasičů.
"To je opravdu divné," říkali ostatní hasiči.
"Něco mi říká, že bychom to měli prověřit," poškrábal se na bradě velitel a rozhodl, že hasičský vrtulník poletí za Sýkorkou, zjistit, co se děje. I tak se stalo.
Hasičský vrtulník letěl za Sýkorkou a brzy uviděl tu spoušť!
"HONÉM! HONÉÉÉÉM, HOŘÍ LES!" volali hasiči na základnu vysílačkou a nastal opravdový poplach. Hasiči okamžitě vyjeli s celou svojí technikou, se všemi auty, vzlétly všechny hasičské vrtulníky a hasily o sto šest, a protože měly hasičských aut hodně, a vrtulníky shazovaly na hořící les vodu z výšky, podařilo se jim brzy velký požár uhasit.
Když dohořely poslední plameny a hasiči odjeli zpátky do města, zvířátka se zase mohla vrátit do lesa. Byla z toho veliká veselice a malá Sýkorka se stala slavnou! Všechna zvířátka jí poplácávala po křídlech a vyvolávala: "Jsi naše hrdinka! Ty jsi to dokázala! Zachránila jsi náš domov! Sice jsi ho nedokázala uhasit kapkami ze zobáčku, což jsme přece říkali, že je nemožné, ale díky náhodě a štěstí jsi přivedla lidi a ti nám pomohli. Jsi opravdová HRDINKA! "
A Sýkorka se skromně usmívala a říkala: "Já jsem nemohla jenom tak sedět a koukat se, jak nám hoří les! Hlavně, že všechno dobře dopadlo..."
*****
Tak, děti, a to je konec pohádky o statečné Sýkorce. Na závěr si, ale ještě můžeme říct, že zkusit udělat něco nemožného není od věci, protože se z nás mohou stát opravdoví hrdinové!
A když se to nepovede? Nevadí.
Stejně to všichni čekali, ale když se nám to povede - pak je to zázrak, který všichni ocení. Dokážeme nemožné. A, o tom to je. Alespoň to zkusit, a ono to někdy může vyjít, a někdy to vyjde, protože když by nikdo nikdy nic nezkusil, tak by nikdy nic nebylo.
Bude-li se vám zdát něco nemožné, stejně to alespoň zkuste. Aby se vidělo! Stojí to za to.
Ne nadarmo se říká: odvážnému štěstí přeje. A kdo něco zkusí, a má štěstí, stejně tak jako naše Sýkorka - může vykonat velké věci!
🌲🔥🚒 🚁👨🚒 KONEC 👨🚒 🚁 🚒 🔥🌲
