Dimenze: 3000 pohádek
Pohádku čte: Václav Lupač
Autor: Petr Matějček
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 23. července 2025
POSLECHNI SI POHÁDKU: 👇
Pohádka o Ondřejovské sekané
Nedaleko hlavního města se nachází malé městečko s názvem Ondřejov. A v tomto městečku je řeznictví řezníka Šeblíka, ve kterém se odpradávna připravuje, peče a prodává nejlepší sekaná v kraji. Co v kraji? Nejlepší sekaná v našem malém, ale nádherném státečku. Nejlepší sekaná v Čechách.
Bylo tomu tak odpradávna a je tomu tak i dnes, ale poslechněte si děti, proč tomu tak je a jaké hezké příběhy se, za ten dlouhý čas, kolem Ondřejovského masného pamlsku nashromáždily.
*** 🥓👨🍳🥩🍗👨🍳 ***
Nedaleko Ondřejova se nachází vesnička s názvem Hrusice. Také v Hrusicích žila, stejně jako v Ondřejově, řeznická rodina. Jenže – zatímco do Ondřejova se pro maso, a zejména vyhlášenou sekanou, sjížděli lidé z blízkého i dalekého okolí, k Hrusickému řezníkovi se chodilo méně.
Hrusický řezník, který se jmenoval Pižmunda nad tím hloubal: "Proč Ondřejáci mají tak výbornou sekanou, po které se všichni mohou utlouct?"
A, aby tomu přišel na kloub zavolal si k sobě svého černého kocoura a řekl mu: "Tak Jeremiáši, protože jde o čest naší řeznické rodiny Pižmundů, vydáš se do Ondřejova a okénkem nahlédneš do řeznického stavení, abys viděl jaké přísady do té výborné sekané dávají. A jak ji pečou. A pak se vrať a všechno mi to pěkně řekneš. Dostaneš za to krajáč dobrého mléka navíc!"
Jeremiáš na to vážně pokýval hlavou a řekl: "Dobře pane, udělám co budu moci," a odběhl přes kopec do Ondřejova. Ono totiž, děti, v kraji Ondřejova, Hrusic, Kališť, Lensed, Zvánovic a okolí je normální, že některé kočky a kocouři mluví. Jsou to totiž potomci slavného kocoura Mikeše, který kdysi v Hrusicích opravdu žil. Ale, o tom jsme si vyprávěli v jiné pohádce, kterou si můžete vyhledat a znovu si ji poslechnout nebo přečíst.
*** 🥓👨🍳🥩🍗👨🍳 ***
Černý kocour Jeremiáš se tedy přikradl k řeznickému stavení řezníka Šeblíka a opatrně prolezl dírou v plotě, aby nevzbudil řeznického psa Barnabáše, který právě spal.
"To mám štěstí, že hlídací pes spí," liboval si pod fousky Jeremiáš, protože řeznický pes Barnabáš byl obrovský černý pes. Každý řezník má totiž velkého a silného psa, protože má pro něj dostatek odřezků z řeznického pultu. Barnabáš se tak měl dobře a často pospával, protože měl stále břicho plné. Řezník Šeblík ho totiž měl rád a neustále mu dopřával nějaký ten odřezek z řeznického pultu.
Kocour Jeremiáš tedy potichoučku přicupital ke stavení a okénkem nahlédl dovnitř. A co neviděl? Měl velké štěstí, protože řezník a jeho rodina právě připravovali sekanou. Jeremiáš se poctivě díval, všechno si zapamatoval a pak se protáhl dírou v plotě a opět přes kopec běžel, co mu síly stačily, do Hrusic, aby řezníkovi Pižmundovi pěkně pověděl jak Ondřejáci připravují sekanou.
Když doběhl do Hrusic a celý udýchaný vyprávěl jak se dělá sekaná v Ondřejově, řezník Pižmunda jen kroutil hlavou: "To není možné! Vždyť já ji připravuji úplně stejně! Naprosto stejně! Dávám tam i stejné koření? Tak v čem bude zakopaný pes? Víš co, Jeremiáši? Teď si odpočiň a zítra doběhneš do Ondřejova a od řeznického kocourka Kuliferdy, kterého dobře znáš, protože je to tvůj bráška, vyzvíš v čem je zakopaný pes!"
Jeremiáš nato dostal velký krajáč mléka, který si zasloužil a šel spát do stodoly na seno, aby nabral sílu před dalším dnem.
*** 🥓👨🍳🥩🍗👨🍳 ***
Na druhý den, hned časně zrána, Jeremiáš vyrazil na cestu. Dorazil do Ondřejova velmi brzy a sedl si za plot řeznického stavení a pozoroval dvorek. Řeznický pes Barnabáš spal, protože měl jako obvykle nacpané břicho k prasknutí, ale po chvilce Jeremiáš uviděl svého brášku Kuliferdu, jak kráčí od stodoly ke kurníku.
"Bráško! Pojď sem! Chci se tě na něco zeptat!"
Když Kuliferda uslyšel hlas Jeremiáše ihned přiběhl k plotu: "Ahoj, Jeremiáši. Co ty tady?"
"Poslal mne sem řezník Pižmunda. Potřebuje vědět jaktože tady pečete tak dobrou sekanou. Prozradíš mi to?" vyzvídal Jeremiáš.
Kuliferda se rozzářil: "To je jednoduché, bráško! Tady je tak výborná sekaná, protože ji řezník a jeho rodina připravuje s láskou. A je to na tom znát. Proto se pro ní sjíždějí všichni z blízkého i dalekého okolí."
Teď se rozzářil i Jeremiáš: "S láskou, řkáš Kuliferdo? Aha, tak to je ta tajná ingredience! Tak to musím hned běžet a povědět to Pižmundovi."
Jeremiáš se narychlo tlapkou rozloučil s Kuliferdou a běžel, přes kopec, co mu síly stačily, zpátky do Hrusic.
*** 🥓👨🍳🥩🍗👨🍳 ***
V Hrusicích si řezník Pižmunda vyslechl jeho slova, promnul si bradu a vážně na to řekl: "Tak láska je ta tajná ingredience. Nu, dobrá. Ale, kde ji mám vzít? Kde se láska prodává? Kde ji koupím?"
Černý kocourek, Jeremiáš, na to jen bezradně krčil rameny. Ani on nevěděl, kde se láska prodává. Nemohl tedy svému pánovi poradit.
"Dobrá, tedy. Jeremiáši, běž zase do Ondřejova a dávej dobrý pozor, až budou zase péct sekanou! Až uvidíš, co je to ta láska, tak mi to řekneš! Minule jsi zřejmě dával málo pozor a přehlédl to!"
Jeremiáš na to opět pokýval hlavou a odběhl přes kopec do Ondřejova a číhal, až zase řezník Šeblík a jeho rodina budou péct sekanou.
*** 🥓👨🍳🥩🍗👨🍳 ***
Když konečně Jeremiáš vyčíhal moment, kdy se pekla sekaná, koukal skrz okénko, div si hlavu neukroutil a oči nevykoukal, ale... ingredienci, lásku, nikde neviděl. Řezník do mletého masa přidával majoránku, česnek, sůl... prostě všechno možné, ale láska nikde vidět nebyla. Zato si u práce on i jeho žena a pomocníci z plna hrdla zpívaly, vyprávěli veselé historky smály se a bylo jim nadmíru dobře. Čišela z nich pohoda, přívětivost a přátelství.
Jeremiáš jen pokrčil rameny a vrátil se do Hrusic, aby svému pánovi o tom povyprávěl: "Takže recept je stejný, akorát si toho zpívají a baví se. To je celé."
Hrusický řezník Pižmunda si opět zamyšleně promnul bradu: "Hmm. Tak tedy, to by v tom byl čert, abychom tu lásku nenašly. Určitě ji přidávají až někdy potom. No, nic Jeremiáši. Necháme to být. Musíme prostě uznat, že Ondřejovský řezník Šeblík peče lepší sekanou. A tak to prostě je."
Řekl moudře a pokorně řezník Pižmunda.
A tak to také bylo, děti. V Ondřejově se pekla lepší sekaná, protože byla pečená s radostí a při práci se zpívalo a veselilo. A když děláme něco s nadšením a radostí, tak nám jde práce pěkně od ruky, a na výsledném díle je to hned vidět. A pak se říká, že děláme věci s láskou.
A to je celé tajemství výborné Ondřejovské sekané a zároveň také konec naší pohádky, ale ještě, děti, musíme dodat, že pokud budete mít třeba prázdniny, a uděláte si s rodiči výlet do malého městečka Ondřejov, které leží nedako Prahy, můžete navštívit místní Hvězdárnu, a přitom se zastavit u místního řezníka. Sídlí nedaleko náměstí a vy se můžete na vlastním jazýčku přesvědčit, že ta nejlepší sekaná v kraji se tam peče dodnes.
*** 🥓👨🍳KO🥩NEC🍗👨🍳 ***
📖 💖 Máme rádi pohádky a čtení! 👍 💖📕 📗📘📘📙📖💖
Tenhle malý myšáček miluje knihy a moc rád si čte.💖 📚 📖 Čti si také jako on! 👍
