Dimenze: 3000 pohádek
Autor: Petr Matějček
Pohádku čte: Václav Lupač
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 29. července 2025
POSLECHNI SI POHÁDKU: 👇
👑🌞👸🤴🌞👑
Cesta za princeznou
Moudrý král, Appias, si k sobě povolal svého syna, mladého, prince:
"Nu, hochu jsem již starý a hodlám jít na odpočinek. Musíš se teď vydat do světa a najít si princeznu. Oženíš se s ní a staneš se novým králem. Vezmi si sebou pouze meč, svého koně a trochu zásob na začátek cesty. Zbytek už si musíš obstarat. A nevracej se bez princezny takové, která bude ozdobou našeho trůnu i našeho království."
Mladý princ se obřadně uklonil a pak vyplnil otcovo přání.
Zašel do stájí, kde osedlal svého věrného koně, ve dvorní kuchyni si nechal zabalit něco k snědku do začátku, ve zbrojírně si vyzvedl svůj oblíbený meč a vyrazil na cestu, hledat si princeznu, která se stane jeho ženou.
***
Princ chodil světem, od vesnice k vesnici, od města k městu, ale stále nemohl princeznu nalézt.
"Jo, milý, mladý princi, princezny nejsou k mání. Pokud byste chtěl děvečku ze dvora, mlynářovu dcerku či snad holky ze statku – těch najdete plno. Ale princezna? Ta se hledá těžko. Takové už možná ani nejsou..." povídali lidé a Taroka, tak se náš princ jmenoval, to velmi rmoutilo.
A tak princ Tarok putoval širým světem a stále hledal princeznu. Když už si téměř zoufal a jeho hledání mu přišlo marné, zavítal do pustých hor a tam narazil na malou chaloupku moudrého poustevníka. Naštípal mu dříví a za to ho poustevník pohostil a ještě mu řekl:
"Hledáš princeznu? Mno, možná bych o jedné věděl."
Princi Tarok zbystřil, klekl si na kolena a úpěnlivě ho prosil:
"Pokud víte, kde je nějaká princezna, dobrý muži, řekněme kudy se k ní dostanu. Pokud vaše rada bude prospěšná snesu vám třeba modré z nebe..."
"Mno, modré z nebe zrovna nepotřebuji, ale když mi nanosíš ještě suché dříví z lesa, abych měl zásobu na zimu, tak ti poradím..." pravil tajemně poustevník.
Princ Tarok neváhal ani vteřinku, okamžitě běžel do lesa a nanosil poustevníkovi tolilk dříví, až kůlna určená k jeho skladování praskala ve švech.
Poustevník, když uviděl tu haldu dřeva, potěšeně řekl:
"Jsi hodný, odhodalný a pracovitý. Pomohl jsi mi. Jsem už starý a nosit a štípat těžké dříví je pro mne práce náročná. Děkuji ti proto, princi Taroku. Svůj závazek jsi splnil a teď splním i já co jsem slíbil. Pomohu ti radou. Dobře poslouchej...
Princezna, krásnější než všechny krásky světa, půvabná, šikovná i chytrá, žije daleko odsud. Možná je to poslední z princezen. Těžko říci. Každopádně víme, že je dcerou krále podzemní říše, Gneuse."
Princ zpozorněl a doslova visel očima na slovech starého poustevníka, který vážným hlasem pokračoval:
"Toto není legenda, princi Taroku. Princezna Eleonora, tak se ona kráska jmenuje, žije daleko-předaleko odsud.
Za tisíc dni a tisíc noci dojdeš teprve k velkým horám. Ty přejít je velice obtížné, nikoliv však nemožné. Až přejdeš hory, čeká tě sedmero pouští, které se střídající se sedmero pustinami. Když tohle vše překonáš, a věř že v pouštích nenalezneš vody, aby ses napil, a v horách nenalezneš zvěře, aby sis nalovil zásoby jídla, čeká tě velké moře k jehož přeplutí je zapotřebí více než sto dnů a sto nocí a to ještě v případě, že ti bude přát počasí. S tím však moc nepočítej, protoze toto moře je věčně rozhněvané a bouře jsou na něm na denním pořádku.
A jaké jsou to bouře, panečku!
Takové bouře málokterý smrtelník viděl a proto si je ani nedokážeš představit. Plachty se v nich trhají a ráhna, stěžně i kormidla lodí se v nich lámou tak lehce, jak i malé děcko dokáže zlomit parátko či sirku.
I kdybys však překonal i moře – teprve tě čeká to nejtěžší. Musíš vstoupit na pobřeží a nalézt Onyxové hory. V těchto horách je jeskyně a ta tvoří vstup do podzemního království. Když vstoupíš do této jeskyně ocitneš se v labyrintu chodeb. V bludišti. V tomto bludišti jistě zabloudíš a nalezneš smrt. O tom není pochyb. Zemřeš tam hladem, vyčerpáním a žízní – ztracen a osamocen jako malý koloušek, kterého opustila matka, protože na něj někdo sáhl lidskou rukou.
Pokud by jsi se však, čirou náhodou, probludil bludištěm až ke správnému východu – ocitneš se před branou do paláce krále Gnea, kde žije společně se svojí dcerou, princeznou Eleonorou.
Tím však tvé dobrodružství ještě nekončí.
Král Gneus ti položí jednu jedinou otázku, na kterou je také jenom jedna jediná, správná, odpověď. Když tuto otázku zodpovíš správně – dá ti svoji dceru za ženu.
Když však odpovíš špatně – nechá tě hodit podzemním příšerám, které tě roztrhají na kusy.
Jen blázen by podstoupil takovou cestu. Je to cesta do jisté zahuby."
Poustevník skončil svou řeč a zachmuřil se.
Princ Tarok mu pokorně poděkoval a řekl:
"Děkuji ti, dobrý muži. Vyrážím na cestu, byť mne může stát život. Nemohu se vrátit ke svému otci bez princezny. To raději padnu a zemřu, než bych snášel takovou hanbu."
Starý poustevník na to odpověděl:
"Dobrá, mladý princi. Jsi odhodlaný a statečný. Dám ti jednu dobrou radu. Až ti bude nejhůř tak si vzpomeň, že Slunce ti pomůže."
Princi si tuto radu dobře zapamatoval:
"Děkuji ti za tuto radu, dobrý poustevníku. Budu ji uchovávat, v paměti, jako oko v hlavě. A nyní je čas vyrazit na cestu za princeznou..."
***
Prince Taroka pak čekala strastiplaná cesta, která trvala tisíc dní a tisíc nocí. Teprve pak došel k velkým horám, které bylo zatěžko přejít, ale princovi se to povedlo.
Čekalo na něj sedmero pouští, které se střídaly se sedmero pustinami. Bloudil, klopýtal, téměř uhynul žízní, ale podařilo se mu překonat i poušťě a pustiny. Dostal se tedy až k velkému, rozbouřenému moři, k jehož přeplutí bylo zapotřebí více než sto dnů a sto nocí. Princ si zhotovil malou, ale pevnou loďku, pro jednoho, a na ní se odvážně, zmítán bouřemi a strašlivým počasím, dokázal přeplavit až k břehům, které tvořily bájné, Onyxové hory.
Princ neváhal a začal v horách hledat velkou jeskyni, která ukrývala vchod do podzemního království. I to se mu podařilo!
Náš udatný princ dokázal nemožné, ale stále před ním ještě byly těžké zkoušky. Dostal se do obrovského podzemního bludiště, ale diky značkám, které si maloval na stěny, jím dokázal projít a zaklepal na bránu podzemního království krále Gnea.
***
Král Gneus byl překvapen, že nějaký smrtelník dokázal překonat všechny nástrahy, ale dle legendy musel položit princovi otázku a tak to se vší vážností a poctou udělal.
Králova otázka zněla takto:
"Pokládám ti otázku jasnou a chci slyšet odpověď jasnější.
Co je společné všem Bohům, co je nad nimi, co je překonává a čemu se všichni Bohové klaní?"
Princ byl zaskočen tak, až se mu zastřel veškerý rozum. Otázka krále Gnea byla zapletena do slovíček, že se v nich ztrácel. Už, už se viděl jak je hozen podzemním příšerám k rozsápání, když tu si náhle vzpoměl na radu moudrého poustevníka:
"Až ti bude nejhůř, vzpomeň si, že Slunce ti pomůže."
"Ano! To je ono!" zajásal potichu Tarok, hrdě zvedl hlavu a řekl:
"Velectěný králi. Chtěl jsi ode mne slyšet na jasnou otázku ještě jasnější odpověď. Co je společné všem Bohům, co je nad nimi, co je překonává a čemu se všichni Bohové klaní?
Je nad slunce jasné, že je to – SLUNCE!"
A bylo tomu opravdu tak. Taková byla správná odpověď.
Král Gneus ocenil princovu statečnost a chrabrost, uznal i jeho moudrost, a dal mu svou dceru, princeznu Eleonoru, za ženu. Přidal ještě drahé kameny, zlato, stříbro a cenný poklad jako věno a daroval mladému páru velké a silné draky, kteří prince s princeznou i pokladem odnesli do princova království.
Tam je se slzami v očich uvítal princův otec, král Appias. Byla veliká svatba a všichni byli rádi, nejen, že se princ vrátil z velkého dobrodružství, ale také že si přivedl ženu, krásnou princeznu Eleonoru. Největší radost měl však král Appias, protože předal princi královský trůn a s klidným srdcem odešel na odpočinek.
Z prince Taroka se tak stal král a pak, se svou ženou Eleonorou, vládl pod dlouhý čas, moudře a spravedlivě. A jestli neumřeli, tak v pohádkovém království, žijí spokojeně a šťastně až dodnes.
👸🤴🌞🌞👑 KONEC 👸🤴🌞🌞👑
📖 💖 Máme rádi pohádky a čtení! 👍 💖📕 📗📘📘📙📖💖
Potřebujeme, ale pomoct, aby nám to šlo lépe a rychleji.
Pokud tak učiníš - VELKÉ DÍKY tobě, že pomáháš našemu pohádkovému světu!
Ať je ti v něm dobře! Tvoříš ho TAK PRO SEBE I PRO OSTATNÍ DĚTI.
Tvoříš tím lepší svět! Stáváš se tak malým hrdinou a učíš se jak pomáhat, jak DOBREM V DOBRÉ OBRACET.
Děkujeme TI moc! 👍
Tenhle malý myšáček miluje knihy a moc rád si čte.💖 📚 📖 Čti si také jako on! 👍
