Dimenze: 3000 pohádek
Autor: Petr Matějček
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 05. července 2025
POSLECHNI SI POHÁDKU: 👇
Rumcajsovina
Bylo vedro až v dubech praskaly žaludy. Opravdový hic, totalní pařák, kdy i všechna zvířátka z lesa si zalezla kam jen mohla, aby dotěrné sluníčko nerozpalovalo jejich osrstěné kožíšky. Lišky zalézali hluboko do svých nor, medvěd si zalezl až dozadu do jeskyně, srnky vyhledali to nejhustší křoví a ulehli pod něj a vlci, ti nebojácní a odvážní dobrodruzi také stáhli ocasy a stočili se do klubíčka někde pod převysem chladných skal, aby se nedostali do moci slunečních paprsků, které tak vysilovaly.
Dokonce i lesní mravenci, ta pracovitá cháska nezbedná, která neustále pobíhá po jehličí sem a tam, tu tam tahá kousek listí, jinde zas malý kamínek nebo klacík ke stavbě mraveniště, ustali ve svém shonu a schovali se v chladu svého domova, v hloubi mraveniště, které si postavili tak chytře, že ani velké deště ba ani velké vedro neproniklo tam, kde měli svoje pokojíčky, ve kterých přebývali.
A co třeba ptáčci? Ta polétavá banda, která v lese vesele poletuje, tu tam sedá z větve na větev a zpíva, píska, piští i jiné malebné zvuky vyluzuje a tyto zvuky pak tvoří podkres atmosféry lesa ve kterém je radost se procházet. Ale v tomhle vedru se nikdo v lese neprocházel. Všichni lidé byli raději někde ve stinu a nebo u rybnika.
V našem lesíku tak panoval naprostý klid.
A právě proto všechny překvapilo, když do toho ticha vtrhla s celou parádou panská jízda. Dobře dvacet zbrojnošů na koních a v jejich čele byl kaprál a na jeho klobouku se kývalo bílé, okrasné pírko.
“ Z rozkazu knížepána, Rumcajsi, vzdej se,” zahlaholil kaprál, vytáhl dobře nabroušenou šavličku a zamával s ní výhružně do vzduchu.
A tady si, děti, musíme říct kdo to je Rumcajs. Tak nejprve, kdo zná Rumcajse, ruku nahoru! Tak vidím, že hodně z vás se hlasí, ale ne úplně všichni, a tak si musíme říct, že Rumcajs je vousatý loupežník z lesa Řáholce, který ale má dobré srdce a bohatým bere a chudým dává. A má rád přírodu, pečuje o keře, stromy i lesní květiny a ochraňuje všechna zvířátka v lese.
Zato knížepán z města je hamižník hamižná, lakomec a sobec, který myslí jenom na sebe a tak vyslal na Rumcajse, kterého mají lidi rádi, eskadru vojáků, aby ho zajali a dali pod zámek.
Ale kampak na Rumcajse! To je přece pravý pán lesa. Jakmile eskadra vojáku zastavila, Rumcajs je v tom vedru bedlivě pozoroval, ukrytý v koruně velkého, rozložitého a košatého dubu. Vojáci byli ve vojenských stejnokrojích celý zpocení a jejich koně funěly, aby se trochu ochladili. Rumcajs se nad tím vším usmíval neboť mu to hrálo do karet. Kdepak! Kampak na Rumcajse. Ten má přece za ušima a tak bylo nad horké slunce jasné, že si s touto trestnou výpravou, která ho měla zajmout a uvrhnout do žaláře, hravě poradí.
A do toho vojensky kaprál opět zahlaholil: “ Rumcajsi ukaž se! Přijeli jsme tě, z rozkazu knížepána, zatknout a uvrhnout do žalaře!”
Rumcjas, usazený na tlusté větvi starého dubu se jen usmival: “ Já vám dám, vy zlolajníci. Přijít v takhle horký den rušit klid našeho lesa.”
A pak se podrbal ve vousech. Jakmile tento slaboučký zvuk drbaní uslyšely lesní včely hned věděli, že je zle a, že je Rumcajs potřebuje. Vystartovaly z hnizda, vedro-nevedro a v celém roji zakroužili nad Rumcajsem.
Rumcajs si dal prst na ústa, aby včelímu roji naznačil, že má bzučet jen potichu, potichoučku a pak jim vyložil svůj plán. Včely souhlasily a tak Rumcajs sjel ze stromu jako by do něj šlehl blesk a rázem se ocitl před kaprálem. Kaprálův kůň se, v úleku, postavil na zadní a milého kaprála shodil do ostružin. Kaprál se, celý poškrábaný od trní, za užaslého pohledu vojenského oddílu, postavil, zašermoval šavličkou a pisklavym hláskem vykřikl: “ Loupežníku Rumcajsi, vzdej se! Přijeli jsme tě zatknout a uvrhnout do žaláře.”
Na Rumcajsove tváři se objevil pobavený, široký úsměv tvaru půlměsíce: “ A co jsem provedl?”
“ Knížepán to nakázal!” důležitě vykřikl kaprál.
“ Dobrá,” připustil Rumcajs: “ Když nakázal, tak nakázal, ale já se ptám: Co jsem provedl?”
Kaprál se rozpačitě šavličkou poškrábal na hlavě, až se mu klobouk s ozdobným pírkem posunul stranou. Chvíli jeho oči těkals ze strany na stranu a pak vyhrkl: “ Nevím, cos provedl, ale rozkaz je rozkaz!”
Rumcajs se zasmál hlubokým smíchem, až se stromy zazelenaly a dodal: “ Takze mne chcete zatknout jen z vůle mocipána?”
Kaprál svěsil hubená ramínka a musel pokývat hlavou. Ano, děti. Tak tomu bylo. Mocipán neměl právo brát Rumcajsovi svobodu. Pravda, Rumcajs byl loupežník, ale bohatým bral a chudým dával. A to se vrchnosti nelibilo. Prostí a obyčejní lidé byli na straně Rumcajsove a Rumcajs to dobře věděl.
Ve spravedlivém rozhořčení se zamračil, až se mu nad hlavou začalo těch pár mráčků, co bylo na obloze, sbírat na bouřku: “ Dobrá, jestli jste v právu, nuže pojďte mne zatknout.”
Kaprálova ramínka se zúžila ještě více, pak chabě máchl šavlíčkou směrem k Rumcajsovi a písklavým hláskem rozkazal: “ Na něj! Zatkněte ho!”
Vojáci se rozpačitě dali do pohybu, ale pak se začali dít věci! Rumcajs se jen podrbal ve vousech, hvízdl a rázem se na vojáky i kaprála vrhnul roj spravedlivě rozzuřených lesních včel.
To byl úprk, děti. Vojáci hnali své koně z lesa a i s kaprálem utekli jak malí kluci zpátky za městské hradby. A paní hanba za nimi nestačila zametat rozprášenou silnici.
A Rumcajs? Smál se až se za břicho popadal, protože dobře věděl, že na jeho straně byla pravda. Ano, byl sice loupežník, ale loupežník, který bohatým bral a chudým dával. A nad takovými lidmi drží Bůh ochranou ruku. A Rumcajs to dobře věděl a tato příhoda s vojáky, kteří ho přišli, v parném dni zatknout, to jen potvrdila. Takže všechno dobře dopadlo, a to je dobře.
🐝🐝🍂 KONEC 🍂🐝🐝
📖 💖 Máme rádi pohádky a čtení! 👍 💖📕 📗📘📘📙📖💖
📚📖 😀👍
Potřebujeme, ale pomoct, aby nám to šlo lépe a rychleji.
Pokud tak učiníš - VELKÉ DÍKY tobě, že pomáháš našemu pohádkovému světu!
Ať je ti v něm dobře! Tvoříš ho TAK PRO SEBE I PRO OSTATNÍ DĚTI.
Tvoříš tím lepší svět! Stáváš se tak malým hrdinou a učíš se jak pomáhat, jak DOBREM V DOBRÉ OBRACET.
Děkujeme TI moc! 👍
"To byla hezká pohádka. Hlavně, že to dobře dopadlo," řekl si spokojeně pan Lišák, když si dočetl pohádku o Rumcajsovi. Pan Lišák si totiž moc rád čte.
Baví ho to. 💖 📚 📖 Čti si také jako on! 👍
