Dimenze: 3000 pohádek
Autor: Petr Matějček
Velectěný mecenáš pohádky:
(zde může být vaše firma či jméno)
Datum: 6. července 2025
Děti, jistě znáte a nebo třeba někdo doma dokonce máte morče. A o jednom takovém morčeti bude naše další pohádka.
Naše morče se bude jmenovat Míla. Ano. Mílu můžete vidět na obrázku.
Je celý bílý jenom na hlavě má hnědé skvrny. Když se však dobře na Mílu podíváte, zjistíte, že je trošku tlustý. 👇
Ano, tak to je děti. Náš Míla tuze rád jedl a nesportoval. Měl sice v domečku, kde bydlel, takovéto nekonečné kolo, aby se mohl proběhnout. Jistě to kolo znáte. Vypadá jako ruské kolo z pouti a morče si do něj vleze a utíká, a utíká, a kolo se točí, a točí, ale morče neuběhne ani centimetr, protože běží pořád na místě. Stejně jako my lidé na běžícím pásu.
Ale i když Míla tohle kolo měl, vůbec na něm neběhal.
Raději si uvařil něco dobrého, s chutí to snědl, pak se šel prospat a když se vzbudil, zjistil, že mu kručí v žaludku a už se zase sháněl po něčem k snědku...
A dnes se děti, Míla rozhodl, že si uvaří velkou dobrotu. Alespoň pro morčata velkou dobrotu. Míla se chystal uvařit si petrželovou polévku. Mňam! Je vážně dobrá a zdravá, protože je plná vitamínů a vitamíny jsou potřeba, abychom přemohli všechny bacily a viry. A s výživnou, zeleninovou polévkou to jde jedna dvě. A právě do vaření takové polévky, silné a chutné se náš morčák Míla s gustem pustil.
Přitáhl si ke sporáku rendlík a do něj dal vodu a petržel a ještě vše dobře osolil. A to stačilo. Morčata mají takovou polévku moc ráda. Míla zapnul sporák a čekal, až se začne vařit voda. A když se tak stalo, tak trochu sporák stáhnul, aby nevařil moc a pak hrnec přikryl pokličkou. Potom natáhl minutku na deset minut a šel si číst noviny.
⏰⏰⏰⏰⏰⏰
Za deset minut minutka zazvonila. Mílu to vytrhlo ze čtení, protože právě četl článek o tom, co se zrovna děje ve světě, ale noviny odložit musel, protože minutka pořád pípala a vyzívala tak Mílu, aby jí vypnul. A tak to Míla udělal, a pak už to měl jednoduché.
Vypnul sporák a stáhl kastrólek s polívkou z plotýnky. Vzal si do ruky vařečku, polévku dobře promíchal a pak vařečku odložil, přinesl si lžíci a talířek, a polévku si do talířku nalil, a pustil se, tou lžící do jídla. Panečku, ten jedl, až se mu jeho malá ouška, které můžete dobře vidět na obrázku, hýbala.
A když se Míla dosyta najedl šel si lehnout. A co dělal Míla, když se probudil? Pamatujete si to děti? Áááááno, je vidět, že jste pozorní posluchači nebo čtenáři. Jste šikovní. Pamatujete si to doře. Je to tak. Když se Míla probudil, už se sháněl po něčem k snědku. A když to snědl - hup na kutě a už zase spal, aby, až se probudí, mohl zase hledat, co by snědl.
A tak pořád dokola.
A to je celá pohádka o Mílovi, morčeti, které si rádo vařilo petrželovou polévku.
🤡🧐 😉 KONEC? Možná přeci jenom ne.
Třeba ještě Mílu trochu proženeme v jeho kole, aby trošičku sportoval a zhubl...
Co vy na to děti? 👇 👇 👇 😉 🧐 🤡
